Reklamní sdělení
Zlatnictví Helenahttps://www.zlatnictvihelena.czprodej šperků ze zlata a stříbra,výroba na zakázku ,snubní a zásnubní prsteny, diamantové šperky
Bruder modely, hračky, traktoryhttps://www.brudermodely.czHračky Bruder, auta, traktory, modely pro Vaše děti, měřítko 1:16. Šití tašek na zakázku.
BabiesLove - Licence pro dětihttps://babieslove.pageride.comLevné licenční oblečení a doplňky s motivem Mickey, Minnie a další...

 

 

Pojednání o rozumu

 

Motto: Jistá dávka štěstí je nutná, neboť rozumu není nikdy nazbyt...

 

Rozumem nejde vyřešit všechny věci. Ale v případě běžného rozhodování i v případě těžkostí, může být naším nejlepším přítelem, který je nám vždy po ruce. V nouzi nejvyšší je to leckdy jediná instance kde se můžeme dovolat, pokud ovšem je kam... A o rozum se opírá jedním ramenem i intuice. Rozum jakožto filozofická kategorie by z tohoto hlediska měl stát na masivních základech etiky orámovaných morálkou, jinak po něm zůstane jen spálená země... Přesná definice moudrosti však není. Je to soubor vědomostí, zkušeností a interakcí mezi nimi včetně znalostí jak je uplatňovat.

 

Vědomosti se dají nabrat třemi způsoby - učením toho co již objevili jiní - od jiných lidí, učením se od Přírody - neboť ta je nevyčerpatelným zdrojem odpovědí, a zkušenostmi vlastními i druhých. Komu to stačí tak jak to má, nechť se déle nezdržuje se čtením.

 

Mozek reaguje skoro stejným způsobem jako svaly, - bez přiměřeného tréninku, bez používání a interakcí s prostředím vnějším i vnitřním, bez vhodné výživy - atrofuje.
Sám Leonardo da Vinci pravil, že stojatá voda se kazí a zahnívá.

 

V souvislosti s rozumovou kapacitou a výkonem se hovoří o inteligenci, ačkoliv ta je jen malou součástí. Názory odborníků na toto se liší, jedni hovoří o genetice - vrozené predispozice, druzí o prostředí, další o výchově. Osobně si myslím, že výchova má vliv veliký - vlčí mládě vychované lidmi bude stále vlkem, kdežto dítě vychované vlky poleze po čtyřech, bude výt, a stupeň mentální retardace bude značný, jak je známo z případů, které se již staly. I domácí zvířata lze „potáhnout směrem nahoru“ jestliže se jim člověk intenzivně věnuje zejména v době jejich vývoje.

 

Definice lidské inteligence není jednoznačná a ani nemůže být pro rozmanitost, komplexitu i vývoj myšlení jako takového. Jistá řešení výkladu tohoto pojmu najdete na různých webech, nebo i třeba rámcově na wiki. Zde se tím detailně nezabývám.

 

STANDARDNÍ IQ TESTY

jsou víceméně pouze sbírkami logických hříček, matematických šarád omezujících se na srovnávání, hledání zástupců a počítání se zápornými čísly, což se dá natrénovat a podat tak nadprůměrný výsledek, pokud by to někdo z různých důvodů potřeboval, (nevím na co). Tato měření, odhaduji, že sice nějak kvalifikují schopnost logického úsudku, pro posouzení inteligence jako celku, jsou nedostačující neboť z tohoto celku zabírají asi tak 2%, čili valný význam jim nepřisuzuji. Kromě "sekce" inteligence logické, můžeme definovat celou řadu jiných, třeba sociální, emoční, etickou, pohybovou, přírodní...

 

Standardní IQ testy jsem absolvoval, k tomu poslednímu oficiálnímu a dosti těžkému můžu říct, že otázky nejsou řazeny dle míry obtížnosti, spíše to vlnovitě stoupá a zase klesá, a pokud nevyřešíte úlohu do 2 minut, nezdržujte se a dělejte další, jinak vznikne časová tíseň, která negativně ovlivní celý zbytek testu. To je tzv. vyšší level inteligence mezi řádky, umět si poradit nejen se zadáním ale i s testem jako s celkem. Na pár otázek budete skutečně potřebovat tužku a papír...Náhodné otipování celého testu dává výsledek cca 90, nebo ještě méně...(150 / 4). Přesto si myslím, že po natrénování se tyto testy dají udělat i za plný počet bodů, mínus rezerva 1-2 otázky na nějaký omyl, nebo zaváhání.

 

I v oblasti samotné logiky je takovýto test velice úzký a jeho vypovídající hodnota je dle mého názoru takřka nulová - např. i logicky dobře uvažující člověk, může některé úlohy nepochopit, nebo některé mu sednou a jiné zas nesednou. Jako milovník hlavolamů jsem taky všechny nesložil. Zatímco jsem nalezl algoritmus na Reptilii na Rubikově kostce ( dodnes to žádný počítač nevyřešil ), což je jeden z nejhezčích vzorů, za boha jsem nemohl složit ten glóbus, nebo přehodit dvě kuličky v babylónské věži...snažší úlohy mi někdy trvaly mnohem déle, než ty složité, o čem to vypovídá ? O ničem.

 

BAD ISSUE.

Jsou i úlohy, které lze přinejmenším označit za vadné. Chybné , nepřesné nebo zavádějící zadání, charakterizuje skupinu úloh pochybné kvality, jejichž řešení je většinou ztráta času. Na obrázku je uvedena nejznámější úloha typu bad issue.

 

Spojte čtyři kroužky přímkou, která smí býti jen jedinkrát zalomena. Je jasné, že toho lze docílit jen když je špice zalomení daleko mimo pravý okraj stránky. Jenže pokud někomu vymezím rámec a zároveň jej nutím ho překračovat, je takový postup slušně řečeno pochybný.

 

Do kategorie Bad issue patří všechny úlohy nejednoznačně formulované: Z Ostravy a z Brna vyjedou dva vlaky, které se míjejí u Vyškova. Který z nich je v daném okamžiku blíže Brnu? Není řečeno co se rozumí bodem potkání, jestli čelo lokomotivy, těžiště vlaku, konec vlaku, jak jsou vlaky dlouhé, je to prostě nesmysl. I slavná Diracova úloha tam patří, ač početně správná, nikdo nemůže vylovit mínus dvě ryby. Stejný paskvil představují Zenónovy aporie, kdy z chybných předpokladů byly vyvozovány chybné závěry vedoucí k paradoxním jevům, ovšem jen uměle vykonstruovaným. Nicméně je pozoruhodné, že již před víc než 2000 lety se našel filozof, který se zabýval podstatou fragmentace časoprostoru, pochopitelně bez dostupného matematického aparátu (fourierovy řady pro 4D, patrové disipativní matice, teorie Pole) nemohl tenkrát tento titánský problém rozřešit ani v náznacích, což ovšem nijak nesnižuje jeho inteligenci.

 

Rozložení IQ v populaci podle těchto testů údajně sleduje obecně známou zvonovitou křivku, já si myslím o tom svoje, no dejme tomu, že to tak platí. Co nám to říká? Že idiocie na jednom konci a genialita na druhém je vzácná a že průměru je dost a všude plno. Vezmeme to od nuly. Na samém kraji spektra je totální idiocie, kdy jedinec již není schopen ani kontrolovat svoje základní tělní reflexy ( ty které se kontrolovat dají ). Níž to opravdu nejde. Pak máme oceán průměru, který tak nějak začíná od podprůměru a končí nadprůměrem. Tam se také nedá najít nic zajímavého ( i když debily má každý rád ), situace je symetrická. Co je ale zajímavé je opačný konec s hodnotami nejvyššími. Je možno IQ "kapacitu" zvyšovat nad tyto limity, nebo je omezení stejné jako u idiocie? Nižší číslo než nula v testu nemůže vyjít. Vyšší, když uděláte 100% také ne. To je ale vada testu, ne reálný stav. Zatímco směrem dolů skutečně máte mrtvolu, a do mínusu už to fakt nejde, jaké jsou horní hranice, má to také nějaké omezení? Asi ano, protože člověk je jen člověk se svými limity. Jaká by byla inteligence vyšší třeba o násobky, nebo i o řády v tomto měření? Predikce budoucnosti? Schopnosti paranormálních jevů? Měnit hmotu pouhým myšlením? Jaké by to bylo setkat se s civilizací na násobně vyšší úrovni než je ta naše? Tady se otevírá prostor pro spekulace, z nichž se může zrodit plané fantazírování, nebo i nějaká zajímavá teorie. Když vezmeme písmo z doby Imhotepa, dnešní člověk jej umí přečíst. Kdybychom mu poslali náš dopis, neporadil by si s přečtením ani tým jeho nejlepších mudrců za 1000 let. A obráceně? Kdyby nás oslovila civilizace vyspělejší třeba o 500 000 let?

Bylo by to stejné jako se pokusit mravencům vštípit podvědomí o Internetu a naučit je ho používat...ba dokonce by ten rozdíl mohl být ještě větší. Nešlo by to. Dneska ale přece něco málo už víme. Víme, že to co ještě nevíme, strmí před námi jako Everest, zatímco jsme s námahou zvedli malý kámen.

Ale když před 10 000 000 lety vyrobil pračlověk první špičatý klacek opálením větve v ohni, posunul se o kousek blíže tomuto Everestu, protože udělal experiment. Převedl myšlenku do praxe. Zkusil něco těžšího, poučil se - vzniklo první termomechanické opracování materiálu. A to je veledůležitý počin, kterými se lidé - stále ještě alespoň z větší části - odlišují od zvířat, a došli - se všemi svými klady i zápory - tam kde jsou dnes.

 

Pojďme tedy také zkusit něco těžšího:

 

"IQ TEST PRO HODNOTU 150 A VÍCE..."

 

Pozn: Tento test není univerzální, má však za cíl mít širší záběr než standardní testy. Čas není omezený, protože stres vede k chybám i u velmistrů. Řešení nejsou uvedena, kdo na to přijde, bude vědět, že to je správně, již sám od sebe. Švindlování nevede k ničemu. Bodové hodnocení nebylo ustanoveno, úlohy však nejsou jednoduché. Smyslem je trochu potrénovat přemýšlení, prosím vás, berte to jako zábavu. Neúspěch nechť vás neodradí. Vyrobit štípáním rohovce pěstní klín stálo také mnohem více uvažování než se zdá. A z hlediska budoucnosti duševního vývoje jsme - my všichni - stále ještě primáti, kteří se teprve včera zvedli na nohy...

 

1. Začínáme od pravěku, úloha stará nejméně 3 500 000 let:

Dle nejnovějších nálezů, Etiopie, Keňa, byly v té době již známy kamenné nástroje typu kalač. Proto práce s rostlinným materiálem musí být ještě starší a jako první se jevila potřeba výroby košíků, transportních vaků, kterými by mohl člověk-sběrač dopravit nasbíranou potravu ke svému tábořišti, k útočišti na noc. Bez toho bychom tu teď nebyli ani jeden z nás. První košíky našly jistě inspiraci v přírodě u ptačích hnízd. Problém byl nejen se strukturou, ale i s materiálem. Záhy se přišlo na to, že podélně půlená liána nebo bambus hodně vydrží a dobře se s tím pracuje. Jak ale holými rukami podélně napůlit liánu dlouhou 15 metrů? Po naštípnutí ať se začal tahat jakýkoliv konec, vždy se po půl metru ztenčoval, až to brzy zůstalo v ruce. Zkoušel jsem, a je to opravdu tak, i s bužírkou na kabelech to ujíždí a není pomoci až se to urve. Pračlověk toto vyřešil a skutečně lze takřka symetricky rozpůlit každý prut v neomezené délce, bez toho aniž by se to urvalo hned na začátku. Ti co na to přijdou, jistě vzdají nezměrný hold pravěkému mistru a technologii, která po miliony let dodnes neztratila nic na svém významu, zatímco naše Iphony vezme čert už při prvním blackoutu...

 

Jak se to tedy má dělat?

 

 

2. I v dnešní době je třeba řešit náročné úkoly:

Výroba mísy pod rostliny. Ve sklepě jsem našel pozinkovaný plech, čtverec a = 150 cm, vystřihnu si rohy, ohnu to a prostý spoj zaletuji z obou stran, viz náčrt. Potřebuji však z toho udělat takový tác, aby při daném tvaru měl co největší objem. Co největší.

Jaký rozměr musí mít výstřih "x" ???

 

3. Jistý nadaný student udělal standardní IQ test na 100%:

Automaticky mu bylo nabídnuto členství v Mense, které však kupodivu odmítl. Uvedl pro to zajímavý a vcelku logický důvod. Jaký důvod to byl?

 

4. Jmenuje se to LURD:

Všichni to znají a právě se na to díváte. Co je to ?

 

 

5. Jin a Jang symbol zná snad každý po celém světě:

Co bylo předlohou tohoto symbolu?

 

 

6. Ve slavném filmu Stopařův průvodce po Galaxii:

Superpočítač Hlubina Myšlení na otázku co je smysl života vesmíru a vůbec dává odpověď 42. Zklamání nad tím nesmyslem je všeobecné a totální. Autor Douglas Adams, známý šprýmař, tvrdil že to byl jen žert. Rázem se vyrojila celá řada spekulací, všemožných kombinací a úvah co to vlastně znamená, ačkoliv to vůbec žádný nesmysl není. Je to jasné, srozumitelné a řešení je napsané přímo před vámi.

Jaká je tedy odpověď na základní otázku Života, Vesmíru a vůbec?

 

7. Asociace a geometrické tvary:

Nakreslil jsem tři geometrické útvary a chtěl jim přiřadit asociace s něčím známým. U těch prvních dvou se mi to nepovedlo. U toho třetího ano, věta dává smysl když napíšete jak se tvar jmenuje. Jak se třetí útvar nazývá ?

 

8. V S’-čchuanu v Číně je jedna strmá kuželovitá hora:

Nahoru vede stezka která horu spirálovitě obtáčí. Na vrcholu je malá svatyně. Ráno přesně o východu slunce začne po stezce stoupat mnich. Pokračuje různou rychlostí, občas se zastaví aby si odpočinul anebo se najedl rýžových placek. Přesně o západu slunce vkročí do svatyně. Tam vykoná meditace, přespí, a ráno opět o východu slunce jde dolů. Sestupuje opět různou rychlostí, až je přesně o západu slunce na úpatí hory kde včera začal. Po návratu do kláštera byla vyslovena domněnka, která mezi novici vyvolala debatu: Existuje na té trase někde bod kde byl mnich přesně ve stejný časový okamžik jak při cestě nahoru tak i dolů? Zkracování či prodlužování dne zanedbejte.

Podejte alespoň logický důkaz zda to je možné či nikoliv.

 

9. Na obrázku je schematicky zachycen jistý proces:

Co znamená ten časový údaj dvě sekundy ?

 

10. Kapilarita a kontinuita:

Kdyby se stromy měly spoléhat jen na prostou kapilární vzlínavost nedosáhl by žádný větší výšky než cca 9,5 metrů, (různé studie nyní uvádějí různé údaje, probíhá intenzivní výzkum), většímu vzestupu vody (spíše výživný roztok solí, cukrů, hormonů...) v systému xylémových cév by zabránila gravitace, vlastní tíha sloupce, který by se pak přetrhl. Voda musí být v sloupci stále udržována v celistvosti a v pohybu silou podtlaku který generuje transpirace z listů v koruně vůči tlaku atmosférickému, prostě strom táhne vodu odspodu, a bazální část kmene i kořenů tomu také napomáhá na celé vodivé cestě.

Sloupce vody tedy postupně rostou, tak jak roste strom, voda ve stromu je držena a spolu se stromem vytahována do výšky. Jestliže je vodní sloupec z jakéhokoliv důvodu přerušen (namáhání mrazem, větrem, vedrem) obnovit se může jen do uvedené výše 9,5 m. Strom při větším poškození de-facto usychá, odumírá. Ovšem stromy mají několik mechanismů regenerace jak se s tím částečně vypořádat, membránování, bypassy atd.

Je analogie mezi růstem vodních sloupců ve stromech a vesmírem.

Zkuste přesně vysvětlit co znamená: