Reklamní sdělení
Měj své vlastní webové stránky!https://www.websnadno.czMít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S WebSnadno je můžete mít i Vy.
Tvorba webových stránekhttps://blog.pageride.comPoznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA.
E-shop snadno & rychlehttps://www.websnadno.czSystém WebSnadno nabízí moderní e-shop s podporou on-line plateb.

Pojednání o vztazích.



motto: Kdyby člověk vše řešil jenom s rozumem - tak by všechno vzdal...



O CO VLASTNĚ JDE?

V současnosti jakoby se roztrhl pytel s různými psychoporadci, laskavými lídry našeho života, rozdávači sluníčkové pozitivní energie a meditačních orgasmů, inspirátory a kouči na všechno...Sítě i realita je dnes zavalena takovými kvanty obětavých optimalizátorů, že podle toho by měl celý svět již dávno plavat v oceánu medu, lásky, dobra, vzájemného pochopení. Opak je pravdou. Proč? Problém asi bude na obou stranách: Většina lidí si myslí, že když má učitele tak už je půl uděláno. A koučové a mentorové nabízejí služby jejichž kvalita může být různá.



No posuňme se dále k věci:

Dnešní doba zaměřená na soutěž, výkon, výsledek, výhru, a hlavně na zisk, představuje skutečně ohromný nápor na lidskou, již i tak dosti nevyvinutou či zdeformovanou psychiku, že produkuje kvanta pokřivených charakterů jako na páse a ty zase produkují spoustu zla a utrpení na světě, a tak pro to jak přežít v takové realitě, je někdy skutečně dobrých rad zapotřebí.



Je sice pravda, že nemám psychoterapeutické školy, ale zase mám to čemu se říká životní zkušenost. Škola vás může lecčemu naučit, pokud nejste blbec nebo zaslepenec, to je fakt, ale jak pravil Goethe - teorie je šedá a strom žití se zelená. Čili bez zkušeností si myslím radit nelze a ten kdo má co předat - a umí to předat, by měl mluvit a ten kdo ne - ať neblábolí a raději mlčí.



Tady se dostáváme k první otázce nač nám tohle všecko bude?


To, že čtete tyto řádky, znamená, že něco hledáte. Já nevím, nemohu zaručit, jestli to zde najdete. Jen ukazuji cesty, protože jsem vlezl do džungle a nějaké již prošel a prosekal. Nemám však permanentku na vstup do Lesa poznání. Každý může, ovšem podle toho kolik mu bylo dáno a kolik bude chtít...



A. P. Čechov: "Nemá smysl číst, jestliže čtení nemá vliv na váš život, na vaše myšlení, na vaše jednání..."


Zastavte se proto na chvíli, podívejte se z okna a pouvažujte o tom:

Život je smlouva na dobu určitou.

I ten hrnek tu budete muset nechat.

Koho a Co vlastně chcete?



A CO JSTE OCHOTNI PRO TO UDĚLAT ?



Zde vám můžu sdělit určité informace, které jsem nabral mezi trny a kamením, jak se říká.



Vztahy ovlivňují náš život mnohem více než i nemoci nebo materiální statky. Velká Stavová Teorie (v. r. 2624), která zahrnuje celý Vesmír i sebe samu nás učí, že vše se dá zjednodušit do tří atributů tj. na Stav, Objekt a Vlastnost, přičemž tyto atributy jsou libovolně vzájemně zaměnitelné. To je dále ale moc složité učení protože to přichází z budoucnosti, pro náš účel postačí vědět, že každá stavba má své cihly, své pojivo a svůj význam, pro nějž byla zbudována. Stejné to je i s jakýmkoliv vztahem. Stav je to co je a co máte, objekty jsou jednotliví aktéři a vlastnosti jsou disponibilita k interakcím mezi nimi.



Dnešní pravěký svět je plný hrabivosti, sobeckosti, podrazů, křiváren, omezenosti a prázdnoty duševní. A přece ve skutečnosti každý touží po tom aby to bylo poctivé, rovné, fér, obsažné, smysluplné, opravdové a aby došel konečného a zaslouženého štěstí, na které má jistě nárok...



Jenže! Já vždy říkám, že člověka nejlépe poznáte při práci nebo na horách, hlavně až v mezní situaci, až dojde na lámání chleba. A rozhodují činy, poněvadž řečeno může být cokoliv, ale jen to co potom uděláte má skutečnou váhu. Pokřivený anebo plytký charakter nemůže vybudovat rovný láskyplný vztah i když po něm sám touží.



V láskyplném a fungujícím vztahu totiž není prostor na lacinosti, soustavné znevažování, shazování, lámání důvěry, zrazování a páchání křivd, posunování hranic co ten druhý snese. Pokud denně přemýšlíte, zda něco není v pořádku, jestli jste udělali něco špatně, neřekli něco špatně, nezachovali se špatně... Pokud vám vztah neustále vyvolává starosti či roztrpčení... Pak je třeba se zastavit a opravdu zamyslet nad situací.

Je to to co opravdu chceme?


Jaký je náš příspěvek společné věci?

A jaký je kolegy, kolegyně, nebo přítele, přítelkyně, či partnera, partnerky?

Jak to vlastně poznám?



Kvalitní láskyplný vztah se pozná snadno. Není to hra na to, "kdo se stará méně" nebo "kdo miluje více" nebo "kdo je dnes na řadě." Kdo odpoví dřív na zprávu nebo takový styl jednání: "Ještě mu/jí dám hodinku, den, týden než odpovím, jen ať se druhý zapotí!!!". Není to o schválnostech, není to vzájemný boj o moc a konkurenci, ale spolupráce, kde každý dá svůj příspěvek vztahu dle momentálních možností a schopností, a nehlídá se kdo dá víc a kdo si víc vezme.



CHYBOVÁNÍ

Lidé jsou jen lidé a každý dělá chyby. I funkční vztah není vždy procházka májovým sadem, problémy mohou přijít kdykoliv... ale rozhodně pokud dojde k nějakému zakolísání, či křivdě, měl by to být stav povodňový, který je charakterizován DOČASNÝM zvýšeným průtokem - špatné věci, ale hlavně následným poklesem hladiny na původní stav. K čemuž stavu se mají oba dopracovat vzájemným uvědoměním, pochopením a odpuštěním, spoluprací na zlepšení. Pokud nemají, a jeden neuznává druhého, ignoruje že mohl způsobit křivdu, ba naopak v "povodňovém stavu" setrvává, či jej ještě zvyšuje přilíváním louží k blátu, funkční vztah to nebude, protože daná osoba není schopna takový vztah vytvořit.



Milující partner dává své city najevo obvykle velmi přímo. Dobré i ty špatné. Najde si čas. Zavolá. Napíše. Uzná chybu a bude hledat řešení. Nebude utíkat od problémů. Nebude se chovat nepředvídatelně. Bude upřímný, bude chtít mluvit a jednat, bez tíživého mlčení a ignorace, bez podvodů či postranních myšlenek. Nebude říkat pokaždé něco jinak. Dokáže činy, že mu na vás záleží i přes to špatné co nastalo. A hlavně neudělá to nejhorší: Nenechá druhého o samotě civět do stropu s černými myšlenkami.



Se skutečně milujícím partnerem se budete cítit stabilně, v bezpečí, budete cítit jistotu, i při řešení problémů a zakolísání bude vše postupovat podle předvídatelných schémat. Bez atmosféry nervozity, nejistoty a strachu. Budete mít pocit, jako byste dopluli do přístavu po dlouhé cestě. Jako byste nalezli důvěrně známé a bezpečné útočiště při bouřce v horách. Ano, je to o horolezectví: Není možné zdolat žádnou horu s někým na koho není spoleh. S někým kdo vás nechá spadnout. S někým kdo se jen veze a jeho jištění na štandu je liknavé. Každá rozepře či hádka staví mezi dva lidi překážku v podobě povodňového potoku špatných pocitů. Pro jeho zdolání je usmiřování něco jako stavba mostu. Není důležité kdo první projde do poloviny mostu a čeká tam s nataženou rukou. Je důležité aby tam nečekal dlouho...

NENECHTE NIKDY NIKOHO DLOUHO ČEKAT KDYŽ PŘINÁŠÍ MÍR.


K tomu nutno dodat, že chyby se dají napravit, ale jen do určité míry. Křivdy se dají odčinit, ale jen do určité velikosti. Všecko snese jedině mrtvola, a možná ani ta ne. Když se někdo nechce změnit - pak ani smrt nepomůže. Svět je plný špatností. Za druhé osoby ty špatnosti zlepšit nemůžeme. A přesto lze světu i tak špatností ubrat - můžete totiž začít u sebe, jedině tam na to máte přímý vliv i výsledek...A i to se připočítá k celkovému součtu.



Jedině kvalitní vztah snese lecjaké bouře. Ne všechny, všechny asi ne, vše má svoje limity. Jenže kvalitní vztah potřebuje kvalitního jedince. Ne jednoho, ale dva. Dva jedince schopné hodnotit následky svých činů, zodpovídat za ně a přijímat opatření k nápravě. Jen řeči nemůžou stačit, pokud nejsou podloženy činy, nemá láska žádnou hodnotu, stává se jen prázdným klišé, stínovou hrou přeludů, nálepkou se sloganem. Vztah je jako stavba, a u každé stavby jsou nejdůležitější základy.



4 ZÁKLADNÍ KAMENY:

Důvěra.

Je to o tom, že vzájemně se na sebe můžeme spolehnout v každé situaci. Bez důvěry nejde vybudovat žádný vztah, přátelský, osobní, obchodní... Ani chyby a nedostatky a odlišné názory se nesmí stát překážkou, která potlačuje bezpodmínečnou vzájemnou důvěru pro společný vztah. Problém nastává v soustavném podlamování důvěry jedním z partnerů, který chce tzv. volnější nevázaný režim, nejlíp bez pravidel. Pravidla má však každé lidské jednání či svazek. Důvěra je jedním z nich. Ukazovat, že na druhém až tak nezáleží je nejrychlejší cesta na zlomení důvěry. Celým svým myšlením, jednáním by mělo být patrné o co jde a že se to myslí vážně. To však dokáží jen jedinci otevření, přímí, čitelní, se zdravou páteří. Ten kdo zradil, většinou to udělá opakovaně. Pořádnost člověka se pozná právě podle toho zda je schopen důvěry a zda na tomto aktivně pracuje svými činy. Věrnost se nedokazuje řečmi!



Poctivost.

Když si kupujeme nějaký výrobek, očekáváme, že bude mít deklarované parametry a že bude fungovat tak jak je uvedeno. Když uzavíráme smlouvu, počítáme s tím, že bude druhou stranou automaticky dodržena. Když nám někdo dá své slovo, předpokládáme, že slib bude dodržen. Bez poctivosti nemůže být uzavřen ani obchod, ani přátelství, ani láska. Zatajování, lži, podvádění na jedné straně, anebo podezíravá nedůvěra na straně druhé ničí přátelství a je koncem lásky. Tolik je rozbitých vztahů, kolik darebáků a nepoctivců do nich vstupuje. V konečném efektu jsou však poškození všichni. Už v bibli se píše, že dokud na světě bude 7 spravedlivých - svět nezahyne. To je ale strašně malé číslo. Zkuste jej zvětšit o sebe. Možná, že se další přidají. Možná že ještě není pozdě. Není to o tom jestli můžete. Může každý, je to jen o tom jestli chce...



Přátelství.

Je založené především na úctě k člověku. Povrchnost, nestálost, a nespolehlivost nevedou k ničemu. Přátelství stojí nejen na dvou výše uvedených kamenech, ale je i o umění odpouštět. Je důležitá jistá dávka tolerantního pochopení, ale při tomto procesu se neobejde bez férové účasti obou dvou a vzájemného přímého jednání. Monolog k ničemu nevede a tolerance pak snadno naráží na své limity. Právě odpouštění a následný dialog se snahou o nápravu podloženou oboustranně vstřícným jednáním, to je to nejhezčí co ve vztazích existuje. Toho je ovšem schopen jen člověk citově konzistentní i rozumově vyzrálý a dospělý. Pojem přátelství dnes oportunistická lůza ponížila na výměnný obchod něco za něco, na získávání výhod, na počítání zisku a ztrát. K tomu dodávám, že žádné svini ještě nikdy nevadilo brodit se bahnem a jiný stav je pro ni něco naprosto nepřirozeného a vysoce nebezpečného, čemuž se bude vehementně bránit...



Spolupráce.

Vždy se mohou vyskytnout komplikace, různé omyly a nepochopení i závažné chyby. Člověk je tvor omylný a s různými nedostatky. Je-li však na OBOU STRANÁCH UPŘÍMNÁ SNAHA lásku zachovati, nemůže být vztah vážně ohrožen. Při opakovaných hlubokých neshodách, při podlamování důvěry v důsledku sprostoty, naschválů, lhaní, podvodů a nevěr vzniknou ovšem i v tom nejlepším vztahu trhliny a sebelepší vztah se rozpadne. Oba dva se musí podílet na budování vzájemného štěstí. No nemusí, když nechtějí. Ale jinak to nebude fungovat.



VLASTNOSTI

Vlastnosti jsou jako pojivo pro spojování materiálu. Jsou-li nedobré, nekvalitní, každá stavba byť by byla ze zlatých cihel - nebude držet pohromadě. Co je dobré a co zlé to si každý musí přijít sám, přeci dospělým lidem zde nebudu vypisovat seznamy jak pro první třídu! Jsou však vlastnosti vysloveně špatné za všech okolností. Nejzávažnější problém dneška je však multiverzní deformace osobnosti jako taková.


Osoby nezpůsobilé mít vztah:

Dnešní doba je stižena přímo epidemií psychopacie, návalem schizofreniků, lidí s bipolární či jinou poruchou osobnosti, psychotických, labilních a narušených jedinců. Lhostejnost k cizím křivdám, přizpůsobivý cynismus, bezohledný oportunistický kariérismus jsou příznakem vnitřní prázdnoty, morálního deficitu a citové chudoby. Duševních mrzáků je dnes více než osob s tělesným postižením, přímo hotová pandemie deformací charakterů, lacinosti a primitivismu. Dokonce se dá hovořit již o standardu dneška. Ruku v ruce s tím jdou drogy a alkohol. U lidí tohoto druhu lze však sotva očekávat dobrou spolupráci na vytvoření kvalitního vztahu. Nikomu nelze upírat právo na štěstí a lásku. Ale lze oprávněně pochybovat zda jsou jí vůbec schopni. Jakýkoliv vztah s narušeným jedincem vyústí dříve či později v debakl sociální i osobní.



KDYŽ TO NEJDE

Tahání dalších lidí do vztahu.

To je nejčastější chyba a na to zašlo snad 99% všech vztahů.

Problematika kamarádíčků opačného pohlaví je nejpalčivější ze všech. Nějaké kamarády či kamarádky stejného pohlaví musí mít každý, bez toho by to nešlo. Jako u všeho však platí, že předem musí být nastavena pravidla a meze. Nelze jednat sobecky a na úkor partnera. Kdo hledá vážný vztah ať si to dobře rozmyslí. Čas který přátelům stejného pohlaví věnujete, když je vážný vztah, by měl být menší než doposud, je jim třeba sdělit, že již nemohou být na prvním místě, rozumní přátelé to jistě pochopí.

Ještě větší riziko je u kamarádů opačného pohlaví, tady je třeba hrát fér hru a naslouchat partnerovi a dát jasně najevo na kom vám záleží. Pokud muž tahá další ženy do vztahu a žena další muže, nikdy z toho nepojde nic dobrého. Teď je na každém svéprávném jedinci čemu dává přednost. Jestli si váží partnera a nakolik si cení vztahu, který spolu budují. Já sám jsem takhle ukončil nejednu kamarádku s tím, že jestli má vážného partnera, tak ať se jí věnuje už on. Hodně lidí to nechápalo a je až překvapivé jak povrchní vztahy takto budovali a jak si zajišťovali "rezervy" jinde. Tohle nelze označit za solidní jednání, spíše za podvádění a hranice od nevěry je zde velmi tenká.

Znovu připomínám, rozmyslete si co a koho vlastně chcete, není možné mít vše najednou, některé věci se prostě vylučují.


Fragment z dopisu který mi kdosi zaslal:



"...Sám řeším už dva týdny něco podobného. S partnerkou jsem se taky cítil fajn, věřil jí, dělal, co jsem na očích viděl. Stejně to bylo málo. Koketování s kamarády na kafíčkách nebo si psaní od rána do večer po telefonech mi postupně otevřelo oči. Nejhorší bylo si to přiznat a udělat první krok, rázný. Pokud uvidíte, jak se protějšek zachová, uvidíte, jak se vám za zády chová s největší pravděpodobností celou dobu.

A když pak zjistíte, že se vám milá nechá osahávat cizími nebo něco podobného, nemá cenu nic lepit. Odpustíte, dříve nebo později vám ten dotyčný udělá něco podobného, jen si tím oddálíte problém, který dříve nebo později přijde. Výjimkám čest. A zapomeňte na dolejzání, omluvy za něco, co jste sami neudělali. Akorát se ponížíte a budete za pitomce, slabocha. Jen si pak můžete říct, že máte čisté svědomí a snažili jste se vše zachránit.

Ano, radí se lehce, koná se těžce, sám vím, když na člověka večer nebo ráno přijde splín, protože jste na někoho byli zvyklí. Mně je skoro 30, ale i tak nepřestávám věřit, že jednou založím rodinu s někým, s kým budete mít po práci klid, komu budete věřit a on vám. Za každé situace. Ono je lepší si projít bolavým stavem po rozchodu, než být napjatý jak struna a ptát se: S kým si furt píšeš…? Jo, kamarád, aha, co probíráte takhle večer..Jo, posedět na kafe, aha, a to jste se neviděli dnes přes den? Nic se neděje, skutečně? Mám se něčeho bát, je vše mezi námi v pohodě? Udělal jsem ti něco…“ No, pak v závěru to NIC vidíte na vlastní oči, když se vám protějšek povaluje po „kamarádech“ nebo se od něj nechá osahávat, byť po dvojce vínka…to není omluva."

A nejhorší je ten pocit, když se to otočí proti vám, že to vlastně zjistíte a dovolíte se říct něco o „lehké ženě“. Ne, žádná ženská nebo chlap za tohle nestojí. Samota je sice úmorná, ale raději trávit tohle, než líbivé kecy a lži, jak to funguje. Hlavně je potřeba si připustit, že bezcharakterní a věrolomný člověk, nemá výčitky svědomí problémy eskalovat, vlastně mu na vašich pocitech nezáleží, místo dialogu se k vám otáčí zády, nezáleží mu na vás vůbec a nakonec vás stejně odkopne jako onuci. ...



Má cenu pak snažit se omlouvat, přemlouvat, odpouštět, pokud si někdo s vámi vytře zadek a není ani schopen říci - mrzí mě to, to se nedělá, omlouvám se, můžeš mi to odpustit, co pro to mohu udělat aby se to zlepšilo? Ale nekvalitní člověk, který dělal předchozí věci a neměl zábrany vám ubližovat se k tomuto uznání obvykle už právě pro to není schopen sám dopracovat, ba naopak svoje zlo bude vydávat za normální stav a vždy si pohotově najde argumenty, kterými vše zdůvodní, aby jeho zbabělé svědomíčko zůstalo čisté.

100% dotázaných se shodlo, že by vážnému partnerovi další přítelkyně, nebo vážné partnerce další přátele absolutně netolerovali.

Proč se to tedy děje ?

Příčiny jsou v bezcharakterním člověku s nízkým morálním statusem, jemuž pramálo na něčem a někom záleží.



JAK Z TOHO VEN?

Každý vztah - obchodní/ přátelský/ partnerský musí mít svoje pravidla, nastavení limit - co, kdo, jak, komu a kolik a až kam.

Druhého nelze změnit, pokud se nechce změnit sám. Hodně věcí ovlivňuje genetika a pak výchova. Nikdo nepřekročí vlastní stín.

Říká se tomu posunování hranic. Nedostatek vychování se ve vztahu začíná projevovat drobnými drzostmi, bezohledností, arogancí, nezájmem naslouchat druhému, zajímat se o to co cítí. Následuje další posunutí hranic - sprostota všeobecná, podvody, zlomyslnosti, shazování partnera, páchání psychického násilí, ubližování a zraňování. Pokud se dotyčný brání, je to ještě horší, je on označen za toho kdo vztah narušuje. Následuje další posunutí hranice a tím je nevěra.

Ve spojení s ignorací zde lze už hovořit o psychickém násilí. Jestliže vám někdo dává najevo že vás jen trpí, tak máte co do činění s nemocným, nebo pokřiveným člověkem, kterému ani o nějaký vztah nejde. Takoví narušení jedinci nejsou schopni vytvořit žádný svazek trvalé hodnoty, osobně to nazývám hospodskými, nebo kavárenskými omezenci v lepším případě, v horším s multiverzní poruchou osobnosti, v nejhorším kombinace více faktorů.

Příznačná je povrchnost, hrubost, arogance, bezcitnost, přelétavost, nespolehlivost, ignorace, absence úcty k sobě i k okolí. Pokud je o mladého člověka (okolo 20 let) částečná náprava zdeformované osobnosti je ještě možná, pokud se vzpamatuje sám a začne na sobě pracovati. Dospělí lidé se již většinou nezmění, spíše se časem škodlivé vlastnosti ještě zvýrazní...



Stalo se vám něco podobného? Pak máte dvě možnosti:

A, Utéct.

B, Pokusit se podat pomocnou ruku, ale pak počítejte se vstupem do řeholního řádu...



Udělal/a jste někomu něco podobného? Pak máte dvě možnosti:

A, Zůstat dál ve své zaslepené ubohosti a nic neměnit.

B, Poučit se z vlastních chyb a pokusit se sám změnit, ale pak počítejte se vstupem do řeholního řádu...



Dále by se jistě dalo napsat mnoho zajímavého, avšak již se nemohu u tématu déle zdržovati. Práce, Láska, Svět - vše je takové jací jsou protagonisté jednotlivých scén.

Článek věnuji všem, kterým se stalo něco podobného, i těm co dočetli až do konce a chtějí něco ve svém životě i v životech jiných změnit k lepšímu.



I kdyby toto jen jedinému pomohlo, pak jsem nepsal nadarmo...



Vaše zkouška na závěr, rozlomte chléb:

Existují dva banální minerály a jedna organická molekula, které ve svém spojení prodlouží fyzický život člověka do 150 let. Toto bude známo teprve kolem r. 2400. Kdyby to bylo známo již dnes, kdybych vám poslal funkční recept již zítra -



JAKÝ HLAVNÍ DŮVOD BYSTE MĚLI, ŽÍT TAK DLOUHO ?

 


Každá loď je nejbezpečnější v domovském přístavu.

Ale to není účel pro který jsou lodi stavěny...

 

Moudrost roku:

Jeden člověk jel na loďce po moři a ta mu daleko od pobřeží praskla a začala nabírat vodu. Protože byl věřící začal se modlit: "Ó Bože, Bože prosím pomoz mi, já se tu utopím!". Ale nedělo se nic, jen po chvíli jel kolem nějaký boháč na jachtě. Viděl ho a zavolal: "Hej příteli, nabíráš vodu nechceš pomoct ?" Ale muž na loďce odmítnul: "Nechci, protože mi pomůže Pán Bůh!" Jachta zmizela a on se modlil dál.

Najednou kolem plula nějaká starší paní na šlapadle: "Haló pane dyť se utopíte, pojďte ke mně, můžeme šlapat spolu, zachráním vás!" Muž zase odmítnul: "Nechci, protože mne zachrání Pán Bůh!" Paní tedy pomalu odjela a muž se dále modlil k bohu.

V loďce už měl vody po vrch, když se tu objevil černoch na starém surfařském prkně a volal na něj: "Honem vlez sem ke mně, pomůžu ti!"  Muž znova odmítnul: "Já věřím, a proto mi pomůže Pán Bůh." Černoch tedy odpádloval pryč a muž se modlil dál. Avšak už jen chvíli, protože loďka se rozpadla a on se utopil.

I přišel nešťastník do Nebe a tam na něj čeká Pán Bůh a muž se rozčíleně diví: "Ó Bože, proč jsi mi nepomohl!!!???"
A Bůh zakroutil hlavou a povídá: "Tři lidi, vždyť tři lidi jsem ti tam poslal - ALE TY JSI NIC NEUDĚLAL !"

...hezký den a neutopte se.